Doufám v žití, ale jsem připraven zemřít. W.Shakespeare

Ahoj, zrovna se tu lžičkou hrabu ve vodním melounu. Máte je někdo rád? Já moc =3 To tak na  začátek =.=

Do teď sem si chtěla dát jenom menší pauzu. To víte, prázdniny, nástup po nich na střední atd. No, ale situace se poněkud změnila. Už delší dobu se mi všechno, pardon že tak, ale pořádně sere. Jeden rodič je v nemocnici, druhý vyšiluje, pořád jenom křičí, nejsem na tom moc dobře, díky našemu rodinnému stavu už sakra dlouho. No dneska to vygradovalo, protože sem se strašně chytla se ségrou a strávila asi dvě hodiny zavřená v koupelně....no nic. Taky sem se ještě ke všemu rozhádala taky dnes s kamarádkou, co za mnou jako jediná občas přijela, která na celý zbytek prázdnin jede pryč, takže nejspíš budu tady na tý hnusný dědině do konce prázdnin sama, jenom s drahou famílií, takže budu mít nervy na dranc. A to ani nevím, jak to vůbec bude potom. Prostě se na mě všechno pomalu sype a sem nepoužitelná.

Takže díky totální neschopnosti cokoliv napsat, protože už před tím sem napsala jednu stránku denně a to jen když bylo dobře, pozastavuju na dýl. Víte, že sem si rozepsala další bonus, nebo co to bude, k dráčkům? No jo...

Ne na furt, to je jasné, ale prostě nevím. Sice sem si chvilku hrála, jen pár dní, s myšlenkou stránky úplně zrušit, ale to neudělám, protože by mi to bylo, až bude líp, líto a stejně bych si nejspíš založila nové. Sem v depresích, fakt kriticky. Myslím, že ze všeho nejvíc teď potřebuju klid, nezaobírat se špatným svědomím, že bych si místo filmu měla sednout k psaní a podobně. Jelikož to momentálně kolem mě není nikdo, s kým bych se mohla odreagovat, prostě to zkusím takhle, úplně vypnout. Ale je prevda, že musím vzpomenout jednoho človíčka, který tu je i když ne osobně, a vždycky se jí podaří mě rozesmát, třeba na chvilku a za to tě mám Kuře moc ráda =)

Dám vám vědět, až se z tohohle vyhrabu. 

Rin